Aký je rozdiel medzi AL fólia a PE reflexná fólia na podlahové kúrenie?
V dnešných systémoch sa často využíva reflexná či termoreflexná fólia. Pokúsme sa v následujúcom textu zamerať na fyzikálnu podstatu deja a uviesť niektoré hodnoty získané experimentálne. Zaujímala nás úspora tepla, rozdiely v tepelných výkonoch a tepelný nábeh oboch variant podlahových vykurovacích plôch.
Vykurovacia plocha na podlahové vykurovanie bola rozdelená na dve polovice, kde v jednej bola na tepelnú izoláciu položená termoreflexná fólia (skladba S1) a v druhej polovici hydroizolačná nereflexná PE fólie (skladba S2). Skladbu podlahovej vykurovacej plochy pre experiment ukazuje obr. 1. Termoreflexná fólia je termoizolačná fólia o hrúbke 3 mm (bublinková fólie) opatrená reflexnou vrstvou. V stave pokládky pod vrstvou betónu sa jej výška znížila na 1,5 mm.
Obr. 1 Skladba meranej podlahovej vykurovacej plochy: S1 – s termoreflexnou fóliou; S2 – s PE nereflexnou fóliou
Obr. 2 Detail upevnenia vykurovaciého hada s plastovými príchytkami: vľavo – PE fólia; vpravo – termoreflexná fólia
Výsledný termogram:
Obr. 3 Termogram s vyznačenými kontrolnými oblasťami v ustálenom stave vykurovacích plôch
Komentár recenzenta:
Jiří Sirůček, riaditeľ technického oddelenia GIACOMINI CZECH s.r.o.
Stále více a více medializovaná honba za co největší úsporou je zneužívána marketingovými akcemi firem, které se netrápí seriózním přístupem k zákazníkovi. Nabízejí zákazníkovi „zázračné odrazové“ fólie, které ušetří 10 až 30 % tepelné energie. Využívají faktu, že zákazník se o fyziku většinou nezajímá a nemá žádnou šanci tuto úsporu změřit, natož pak eventuálně reklamovat.
Pokud se navíc nechají přesvědčit, že použitím této „zázračné odrazové“ fólie ještě ušetří několik cm standardní tepelné izolace (do podkladu), kterou pak nepoužijí, paradoxně budou platit za energii více, protože budou více vytápět podloží (základovou desku, sklep, atd.).
Hliník na fólii navíc do několika dnů po zalití zmizí, protože podlehne chemické reakci se zásaditým anhydritem nebo betonovou směsí.
Tím, že se tyto fólie používají hlavně v případě, kdy se trubka připevňuje pomocí sponek (cca 2 – 3 sponky na 1m trubky), nepomůže ani provedení fólie s hliníkem na spodní straně, protože se zásaditá voda dostane propíchanými otvory pod fólii, kde reaguje s hliníkovou vrstvou. Navíc tato voda nasákne do podkladové izolace, čímž sníží její izolační vlastnosti.
Jak prokázal experiment provedený na Ústavu techniky prostředí ČVUT v Praze, ve skladbě podlahového vytápění nepomůže ani bublinková verze těchto „zázračných odrazových“ fólií.
Snížení konstrukční výšky podlahového vytápění při dodržení požadovaného tepelného odporu se dá dosáhnout jen použitím velmi kvalitních tepelných izolací např. desky PIR. Z nových technologií by nejlepším řešením bylo použití vakuových izolačních desek, které budou mít při stejném tepelném odporu zhruba 1/10 výšky, ale jsou asi 6x nákladnější.
Skutečnou úsporu nákladů, resp. nižší energetickou náročnost (nižší teplota topné vody a tím i nižší náklady na ohřev této vody) dosáhneme jen při použití kvalitních materiálů a systémů podlahového vytápění, které jsou v souladu s platnými normami.